Sent: 11.května 2017
email

Naší klientkou se již před několika měsíci stala paní Č. Tímto bych se s Vámi chtěla podělit o dopis. který nám emailem poslala dcera paní Č. po její nedávné hospitalizaci v nemocnici.

"Vážená paní ředitelko,

dovolte mi Vám a Vašim sestrám, pečovatelkám i všem dalším zaměstnancům upřímně poděkovat nejen osobně, ale i písemnou formou.

V listopadu 2016 se klientkou Domova pro seniory sv Jana Pavla II. stala moje maminka, o kerou jsme již nezvládali se starat v domácím prostředí. maminku pravidelně navštěvujeme, dá se říci, že každý den, proto jsme úplně nepozorovali jaký obrovský pokrok u vás během pěti měsíců díky odborné péči rehabilitační pracovnice a vše sester a pečovatelek udělala. Až po následné hospitalizaci maminky v nemocnici jsem si uvědomila, jaká obrovská práce, zájem a nadšení všch zaměstnankyň a jejich všestranná péče stojí za jejím vylepšením stavu duševního i fyzického, který při jejím pobytu u vás nastal.

Chtěla bych velmi poděkovat Vám, vrchní sestře, všem sestrám a pečovatelkám rehabilitační sestře paní Ulčové za odbornou laskavou a chápavou péči o vaše klientky a klienty. Tím, jak jsme u vás "na návštěvě" prakticky denně, ráda bych vyzdvihla následující atributy Dmovy pro seniory Jana Pavla II.,které, ačby měly, nejsou ve všech zařízeních úplně běžné a samozřejmé - barevnost a příjemné prostředí pokojů, vysoká úroveň hygieny, výborné jídlo, osobní zájem o každého klienta a podpora jeho rozvoje, ale hlavně osobní přístup ke klientům i jejich rodinám a poskytované služby a zajímavé aktivity pro klienty - výtvarné činnosti, besedy, duchovní služby, knihovnička, oslavy svátků, narozenin, Vánoc a dalších svátků, využívání venkovní pergoly, promítání, společenské hry, rehabilitace, ergoterapeutické činnosti a spousta dalšího.

Ale nejdůležitější je osobní přátelský, obětavý, odborný a hlavně téměř rodinný a vstřícný přístup vás všech k vašim klientům, to je neocenitelné!

Děkuji vám za vše, co nejen pro moji maminku, ale pro všechny svoje klienty a jejich rodiny děláte.

Zároveň si dovoluji Vám poděkovat i jako zastupitelka a radní města Stříbro, protože Domov pro seniory sv. Jana Pavla II. je pro seniory ze Stříbra a okolí opravdovým požehnáním a jejich ne druhým, ale pravým domovem ve chvílích, kdy ať už oni sami nebo rodina nejsou schopni zvládnout úkony péče o ně ve vlastním domácím prostředí.

V tomto vám všem přeji do další práce hlavně hodně zdraví a osobní i pracovní spokojenosti.

PhDr. J.S.

Sent: 27. prosince 2012 18:53
výtažek z emailu

Jednou z dlouholetých klientek Farní charity Stříbro byla paní R, která bohužel v roce 2010 zemřela. Její dcera s námi nadále zůstala v kontaktu. Paní R. stejně jako mnoho dalších uživatelů zůstává v našem vzpomínkách. Tu stále usměvavou paní mám dodnes před očima. Paní ředitelka udržuje písemnou korespondenci s dcerou paní R. Rádi bychom se s Vámi podělili o část dopisu, který zaslala.

„Paní ředitelko,

děkujeme za vánoční přání a přejeme Vám, vaší rodině, vašim klientům
a personálu zdraví a hodně štěstí v Novém roce.

V tomto roce se nám nepodařilo, abychom zorganizovali výlet do mého rodného kraje u města Nepomuk, kde mám velkou zahradu a pohodlnou chatu. Pozvání pro všechny klienty platí i pro rok 2013. Jsem přesvědčena, že bychom všem účastníkům zájezdu uměly udělat hezké odpoledne v krásném prostředí.

S moji milovanou mámou jsem pořád jakoby spojena pupeční šňůrou a se smrtí bratra Jaroslava jsem se dosud nevyrovnala. Jeho dcery mají překrásné děti…

Velmi vzpomínáme na váš stacionář, kde moje maminka trávila poslední roky svého života. Přeji vašemu personálu hodně štěstí v novém roce. Je to těžká a záslužná práce. Budu se těšit, že společně uskutečníme zájezd do obce Kláštera a města Nepomuka a že se nám podaří udělat obyvatele stacionáře spokojenými a připravit jim hezký zážitek.

Přeji Vám všem a členům vašeho personálu, kteří znali mou mámu, hodně zdaru v roce 2013.

Zdraví Vás R.F.“

Sent: 27. prosince 2012 18:53
výtažek z emailu

Na oficiální otevření Domova pro seniory bl. Jana Pavla II byly pozvány všechny spolupracující organizace a jejich zástupci, představitelé města a mnoho dalších.  Účast byla hojná a my všem děkujeme za podporu při zahájení činnosti naší služby.Ti, kteří se z různých důvodů nemohli zúčastnit, se řádně omluvili. Jeden z takových omluvných dopisů bychom rádi zveřejnili, protože je velice dojemný
a je výrazem dobré spolupráce.

„Milá Tereso, velice se Ti omlouvám, ale dnešní návštěvu Stříbra s otevřením domova bl. Jana Pavla II bohužel nestihnu. Nahrnulo se dost práce…Velmi mě to mrzí, protože u vás ve Stříbře je vždycky moc fajn. Přeji tedy alespoň na dálku, ať se (nejen dnes) vše podaří, ať se seniorům v novém dobově líbí a ať blahoslavený otec, Tvůj krajan, se za celé dílo přimlouvá a drží nad ním svojí ochrannou ruku. ještě jednou děkuji za pozvání, velice si toho vážím.

S přátelským pozdravem J.O.“

Sent: 24. listopadu 2011 22:25
výtažek z emailu

 "A co náš děda je to kruté pro Vás, když se tak málo hybe, ale on už opravdu nemůže snažil se tu i cvičit trošku, no žádný zázrak .
Chtěli jsme ho dát do domova tady u nás, ale on je u Vás tak strašně spokojený, když seděl v autě tak se s náma loučil , očička mu zářili , že už jede domů. Člověk neví co by mu snesl, ale on je u Vás doma a tak mám z toho dobrý pocit, jak se o ně dobře staráte všichni, patří Vám všem velký dík. To nejde slovy ani vyslovit."

Červen 2010
Slovo dcery a syna zesnulé paní B.

Naši nejbližší, naši přátelé,

Sešli jsme se, abychom se rozloučili s naší drahou maminkou. Dříve než se s ní definitivně rozloučíme, dovolte, abychom se s Vámi podělili o několik vzpomínek.

Když maminka opustila před několika lety pro nemoc svůj byt, zůstal po ní v knihovně ležet předmět z vosku ve formě rozevřené knihy – vlastně svíčka s knotem. Maminka jej dostala pravděpodobně od některé ze svých kamarádek nebo vnoučat. Na levé straně rozevřené knihy je vyryto maminčino astrologické znamení – váhy. Na druhé straně rozevřené voskové knížečky je napsáno: Váhy – jsou spravedlivé a tolerantní – pomstu a trest systematicky zavrhují.

Můžeme mít k astrologii různý vztah: opatrný, skeptický, nedůvěřivý... Víme, že lidé narození v určitém znamení vůbec nemusí vykazovat shodné vlastnosti. Naši maminku však tato slova vystihují přesně, jako by si autor těchto slov vybral pro svoji myšlenku naší milovanou mámu jako model.

Narodila se jako druhé ze tří dětí do zemědělské, ne příliš movité, avšak soudržné rodiny, kde se život řídil sledem polních prací a svátků a kde každá věc a povinnost všech tří děti měly své pevné místo. Úcta a láska k rodičům, pracovitost, smysl pro povinnost a rodina jako přístav – to bylo vybavení, které si naše máma odnesla do dalšího života. Podobné vybavení, které se později spolu s naším tátou snažila poskytnou i nám, svým dětem. Tolerantní, laskavá a spravedlivá povaha naší mámy dovedla usměrnit a zharmonizovat i našeho temperamentního a někdy vznětlivého tatínka. Láska to ale byla veliká. Dva znesvářené rody – stejně jako ve známém Shakespearově dramatu o Romeovi a Julii, kladly zamilované dvojici všemožné překážky. Marně... Matky obou snoubenců vyjádřily svůj postoj k rozhodnutí svých dětí alespoň tak, že se svatebního obřadu v kostele sv. Jakuba v Nepomuku neúčastnily.

Při poslední rozloučení s naší maminkou nemůžeme nezmínit našeho drahého zemřelého bratra Jaroslava.......Když zemřel, svět se pod námi otřásl. Nejhorším okamžikem bylo sdělit naší nebohé mámě, že ten třetí, nejmladší už tu není a nebude. Pro ni následovaly dny fyzické i duševní ztuhlosti, kdy jako by čekala na vysvobození, že se už neprobudí. Osud však chtěl, aby přežila smrt svého nejmladšího. Následovaly dlouhé měsíce tichého smutku a trýznivých nočních můr. Dostavovala se potřeba zmínit jeho jméno, vzpomenout na něho.

Jako houba je však schopna vsáknout jen určité množství vody, tak i lidské srdce může unést jen určitou míru bolesti. Naše maminka nesla svoji bolest tiše a statečně dál. Časem se však nechala vtáhnout do života. Dostavil se i zájem o svět, přírodu, zvířata, květiny, cestování po internetu, dění ve světě, o předčítání povídek a krátkých příběhů. Velké poděkování patří personálu Týdenního stacionáře pro staré občany ve Stříbře s jeho ředitelkou Teresou Kupcovou. Zařízení pomáhal uvést v život náš zemřelý bratr. Bez profesionální a laskavé péče tohoto zařízení si poslední roky života naší maminky umíme jen těžko představit.

Chtěli bychom věřit, že lidská duše žije dál. Odmítáme přijmout představu, že se lidská bytost v okamžiku smrti rozpadá v pouhé chemické prvky a propadá se kamsi do bezedného vesmíru. Chceme věřit tomu, že myšlenka, vzpomínka a emoce je energie, která se neztrácí, kterou pouze našimi lidskými smysly neumíme popsat.

Neurčitost těchto našich představ vystihují poslední řádky libreta opery Rusalka. Když jsme si je s mámou nedávno připomněly, ocenila maminka jejich magičnost a krásu. Proto je uvádíme na závěr:

Za všechnu lásku, za tu krásu tvou,
Za tvoji lidskou vášeň nestálou,
Za vše, čím klet je osud tvůj,
Lidská duše, Bůh tě pomiluj!

Drahá maminko, za všechno dík.“

Sent: Monday, January 26, 2009 1:07 AM
Subject: maminka

Paní ředitelko,

… Spokojenost a klid mé mámy je mi nade vše. Jsem nešťastná, když vidím, že se trápí. Její stres je i můj stres. Vysoce si cením práce vaší sociální pracovnice. Jsou to aktivity, které já mamince neumím nabídnout jako malování, modelování

atd. Jsem ráda, když slyším, že máma loupala jablka nebo brambory. Jsem vděčna i těm vašim pracovnicím, kteří maminku přebalují, myjí a k tomu se umí na ni ještě usmát. Je to pro ni jako balzám. Nikdy Vám nezapomenu, že jste v létě byla ochotna vzít maminku do stacionáře i v případě, že by byla ležícím pacientem.Byla jsem Vám vděčna, že jste ji v minulosti dokázala uklidnit, když truchlila pro Járu. Pro ostatní je jeho smrt minulost, nám se to však ještě nepodařilo překonat. I proto má máma těžké sny s občasným mluvením v noci.

Přeju Vám vše dobré a zdravím Vás

R. F.

Leden 2009

Píšu vám o svém příchodu do stacionáře. Bydlela jsem doma sama, onemocněla jsem a nebyla jsem schopná se sama o sebe postarat. Dozvěděla jsem se, že je ve Stříbře stacionář. Neteř mi tam zavolala a měla jsem štěstí měli volné místo. Dne 29.1.2008 mne neteř přivedla do stacionáře. Přijala nás velice příjemná dáma, paní ředitelka a po vyřízení dokumentů mě přivedla na pokoj. Po čtrnáctidenním pobytu jsem se dostala do Plzně do nemocnice, kde mi byl voperován kardionstimulátor. Po krátkém pobytu v nemocnici jsem se vracela zpět do stacionáře.

Můj první dojem byl různorodý, nikoho jsem neznala, netrvalo ovšem dlouho a všichni jsme se seznámili a spřátelili. Nikdy bych nevěřila, že v tom malém domku se skrývá v personálu tolik dobrých duší.

Volné chvíle trávíme podle svého přání, já ráda čtu časopisy, knížky a večer se ráda dívám na televizní pořady. Jelikož jsem pohyblivější, bylo mi umožněno chodit na vycházky poblíž stacionáře.

Největší dík patří paní ředitelce, sestřičkám a veškerému personálu za laskavost, obětavost a trpělivost s námi. Přála bych si prožít co nejdelší pobyt ve zdraví a s vámi.

M.F.

24.12.2008

Jela jsem s rodinou si prohlédnout, kde bych mohla jednou skončit. Můj další nový život, na první pohled: Velké překvapení nápis Farní charita týdenní stacionář Stříbro pro staré a zdravotně postižené občany, byla jsem velice překvapená. Promluvila jsem si s paní ředitelku a jejími spoluzaměstnanci i klienty. V roce 24.9.2008 se uvolnilo místo a já nastoupila. Přivítala nás paní ředitelka, s týmem sestřiček. Vrchní sestřička má na starosti finanční agendu a další sestřička přes den stravování a hygienu, noční sestřička hlídá klidný spánek, někdy světlo svíček udělá dobrou náladu. Vše mi připadá na pohled, že jsem v pohádce, jak je to vše krásné.

H.K.

24.6.2008

Již několikrát jsem využila vašeho charitativního zařízení ve Stříbře pro svoji devadesátiletou maminku. Děkuji vám všem za toto zařízení i jim podobná, paní vedoucí Kupcové a všem, kteří se těmto lidem věnují a nahrazují jim v době naší nepřítomnosti domov. Maminka se nám po týdnu pobytu ve Stříbře vrací velmi spokojená. Zvláště vzpomíná na program, který je pro ně každý den připraven, na dobrou kuchyni a úsměvy všech sestřiček. jen je velká škoda, že takových zařízení s tak dobrou obsluhou a vstřícností není více.

Děkuji H.T.

17.11.2006

Zas po několika měsících jsme využili stacionář ve Stříbře. Zas nám bylo ouvej. Jste pro naši rodinu záchrana. Konečně jsme si chtěli vzít dovolenou, a zas nastal problém, kdo poslouží devadesátileté paní Ž. Díky Vám a Vašemu milému kolektivu bylo o ní výborně postaráno a my mohli bezstarostně trávit dovolenou. I když si starý člověk těžko zvyká na nové prostředí,, u vás byla babička vždy spokojená.

Dovolte, abych ještě jednou poděkovala Vám a zaměstnancům stacionáře za laskavost, péči a porozumění, s jakým přistupujete k potřebným.

M.J

20.6.2006 

Vážená paní ředitelko,

chtěla bych Vám poděkovat za celou naší rodinu za to, že jsme mohli ubytovat naši babičku, paní V.Ž. u vás ve stacionáři. V našem okrese žádná možnost nebyla. Měli jsme babičku doma 4 roky, ale když onemocněl můj manžel, nevěděla jsem si rady. Teď už se jeho zdravotní stav zlepšil, tak si zas doma nějak poradíme. Věříme ale, že kdyby bylo zapotřebí, že nás neodmítnete. Přeji Vám hodně sil a Božího požehnání v tak namáhavé práci.

M.J.